Nádraží  PRAHA-TĚŠNOV

Jak to celé začalo ? Prý roku 1956, nebo 1952. Tehdy prý někdo rozhodl, že se postupně uskuteční - zřejmě velmi stará - myšlenka proražení dálnice skrz celou Prahu, od jihu až na sever. A onoho roku se rozhodlo, že se zalomí Hlávkův most na Štvanici, aby po něm mohla krásně vést dálnice. A to byl ten začátek konce.

 
In memoriam 
Už to intimní pražské nádraží dosloužilo, povzdechl si autor vzpomínkového článečku, otištěného v červenci 1972 v tehdejší Večerní Praze. Jeho povzdech byl jedním z mála komentářů, věnovaných prvnímu červenci 1972. Toho dne přestalo nádraží PRAHA TĚŠNOV sloužit veřejnosti.
Jeho zrod měla na svědomí Rakouská severozápadní dráha (ONWB), společnost, která začala na počátku sedmdesátých let XIX. století budovat nové dálkové spojení Vídeň -Německo. Svoji trasou se však nová trať Praze vyhnula, když si to z Nymburka namířila přímo přes Starou Boleslav a Mělník k Děčínu. Praze věnovala ONWB odbočnou trať a koncové nádraží; zprvu prozatímní na Rohanském ostrově. 10. května 1875 předala provozu i nádraží definitivní. Pojmenovala je Praha severozápadní nádraží.
Projekt staničních budov zadala společnost architektu Karlu Schlimpovi, který Praze "svoji" architekturou bohatě vynahradil druhořadost vlastního železničního spojení. Boční křídla ponechal bez ozdob, o to honosněji vyzdobil centrální budovu. Pomezí Karlína a Nového Města vévodila od roku 1875 jedna z nejkrásnějších železničních architektur, jak klasifikoval Schlimpovo snažení na Těšnově jistý současník.
 fotografie hlavní budovy
Monumentálně působící římský triumfální oblouk, dekorovaný ještě sousoším Austrie, chránící Orbu a Průmysl, odjezdová hala s věšadlovou stropní konstrukcí, bohatě zdobené interiéry, v litině provedená sochařská výzdoba. Za všechny komentáře mluví jediná poznámka z Ruthovy Kroniky královské Prahy:
...stavba tato by obstála lépe na hlavní třídě. Tři koleje nádraží na Těšnově, výborně doplněné blízkým manipulačním kolejištěm, sloužily železnici téměř sto roků. Téměř, protože jubilea mu nebylo dopřáno dožít. Idea vedení dálnice středem velkoměsta se stala silnější. Vlaky a jejich cestující Těšnov opustili. Celých třináct let stála na Těšnově budova nesporných architektonických kvalit jako chátrající, leč stále silně působící memento na lhostejnost a neschopnost mocných. Snad proto se 15. března 1985 objevila v tisku krátká zprávička oznamující, že v sobotu 16. března v 8 hodin bude likvidována odstřelem budova bývalého nádraží Těšnov v Praze.
Toto byl oficiální nekrolog za budovou číslo popisné 562 v Praze 8 - Karlíně. Nekrolog za nádražím, které podlehlo v nerovném boji. Za nádražím, které nemělo štěstí.

 

článek z časopisu  ČD pro vás 
fotografie - před demolicí

 

 

Zde vidíte na plánu města původní a dnešní situaci :

 

jak to vypadalo v roce 1960 dnešní stav

Podoba v roce 1960  -   větší území zde.

Tramvaj sjíždí rovně z Hlávkova mostu do ulice Těšnov. Zde je z jedné strany (dodnes) fronta domů , druhou stranku tvoří posléze nádražní budova. Pak tramvaje vyjíždějí do křižovaky s Poříčí a značná část jich pokračuje rovně do ulice Na Florenci.

 

Dnešní podoba.

Obrázek má ovšem jeden podstatný nedostatek - není zde totiž zakreslena tramvaj. A tak není vidět ani esovitý nájezd na Hlávkův most, ani smyčka tramvaje pod magistrálou. Dobře je vidět zalomení Hlávkova mostu, který už neústí do ulice Těšnov. Z tramvajové trati v ulici Na Florenci dnes zbyl jen kousek kolejí v zatáčce.
letecký snímek 

Letecký snímek při povodních v roce 2002

 

 

Na těchto snímcích jsou vidět odlišnosti v provedení obou částí mostu.
(Rozdílná je taky výška vody - povodně 2002) :

 

jižní strana mostu severní strana mostu

 ...stránka bude dále pokračovat...

Tomáš Palyza, 12.1.2003